činit

See also: cinit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech činiti, from Proto-Slavic *činiti.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈt͡ʃɪɲɪt]
  • Audio(file)

Verb

činit impf (perfective učinit)

  1. to make (to cause to be)
  2. to tan (to change an animal hide into leather by soaking it in tannic acid)

Conjugation
Conjugation
Infinitive činit, činiti Active adjective činící
Verbal noun í Passive adjective činěný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person činímčiníme—čiňme
2nd person činíščinítečiňčiňte
3rd person činíčiní——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive činit.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate činilčiniličiněnčiněni
masculine inanimate činilyčiněny
feminine činilačiněna
neuter činiločinilačiněnočiněna
Transgressives present past
masculine singular čině—
feminine + neuter singular činíc—
plural činíce—
adjectives
nouns
verbs

Further reading
  • činiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • činiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • činit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.