blokovat

See also: blokovať

Czech

Etymology

From blok +‎ -ovat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈblokovat]

Verb

blokovat impf (perfective zablokovat)

  1. to block
  2. (computing) to block

Conjugation
Conjugation
Infinitive blokovat, blokovati Active adjective blokující
Verbal noun blokování Passive adjective blokovaný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person blokuji,
blokuju (coll.)		blokujeme—blokujme
2nd person blokuješblokujeteblokujblokujte
3rd person blokujeblokují,
blokujou (coll.)		——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive blokovat.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate blokovalblokovaliblokovánblokováni
masculine inanimate blokovalyblokovány
feminine blokovalablokována
neuter blokovaloblokovalablokovánoblokována
Transgressives present past
masculine singular blokuje—
feminine + neuter singular blokujíc—
plural blokujíce—
  • blokovací
  • blokovaný
  • blokování
  • blokový

Further reading
  • blokovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • blokovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • blokovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.