bloudivý

Czech

Etymology

From bloudit +‎ -ivý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈblou̯ɟɪviː]

Adjective

bloudivý

  1. erratic, wandering
    bloudivý nerv ― vagus nerve

Declension
Declension of bloudivý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative bloudivý bloudivá bloudivé
genitive bloudivého bloudivé bloudivého
dative bloudivému bloudivé bloudivému
accusative bloudivého bloudivý bloudivou bloudivé
locative bloudivém bloudivé bloudivém
instrumental bloudivým bloudivou bloudivým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative bloudiví bloudivé bloudivá
genitive bloudivých
dative bloudivým
accusative bloudivé bloudivá
locative bloudivých
instrumental bloudivými

Further reading
  • bloudivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bloudivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bloudivý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.