bohyně

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bohyně, from Proto-Slavic *bogyni. Corresponds to bůh +‎ -yně.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈboɦɪɲɛ]
Hyphenation: bo‧hy‧ně

Noun

bohyně f

goddess

Declension

Declension of bohyně (soft feminine)

	singular	plural
nominative	bohyně	bohyně
genitive	bohyně	bohyň, bohyní
dative	bohyni	bohyním
accusative	bohyni	bohyně
vocative	bohyně	bohyně
locative	bohyni	bohyních
instrumental	bohyní	bohyněmi

Related terms

Further reading

bohyně in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
bohyně in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Old Czech

Etymology

From Proto-Slavic *bogyni.

Pronunciation

IPA^(key): (earlier) /ˈboɣynʲe/
IPA^(key): (later) /ˈboɦɪɲɛ/

Noun

bohyně f

goddess

Declension

Declension (pattern prorokyni)

	singular	dual	plural
nominative	bohyni, bohyně	bohyni	bohyně
genitive	bohyně	bohyňú (bohyňou, bohyní)	bohyň
dative	bohyni	bohyněma, bohyňoma	bohyniem, bohyním
accusative	bohyňu (bohyni)	bohyni	bohyně
vocative	bohyně	bohyni	bohyně
locative	bohyni	bohyňú (bohyňou, bohyní)	bohyniech, bohyních
instrumental	bohyňú (bohyňou, bohyní)	bohyněma, bohyňoma	bohyněmi

Descendants

Czech: bohyně

Further reading

“bohyně”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.