bránice

Czech

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbraːɲɪt͡sɛ]

Noun

bránice f

  1. (anatomy) diaphragm

Declension
Declension of bránice (soft feminine)
singular plural
nominative bránice bránice
genitive bránice bránic
dative bránici bránicím
accusative bránici bránice
vocative bránice bránice
locative bránici bránicích
instrumental bránicí bránicemi

Further reading
  • bránice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bránice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bránice in Internetová jazyková příručka

Slovak

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbraːnit͡se]

Noun

bránice

  1. inflection of bránica:
    1. genitive singular
    2. nominative/accusative plural
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.