buditel

Czech

Etymology

From budit +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbuɟɪtɛl]

Noun

buditel m anim (feminine buditelka)

  1. teacher

Declension
Declension of buditel (soft masculine animate)
singular plural
nominative buditel buditelé
genitive buditele buditelů
dative buditelovi, buditeli buditelům
accusative buditele buditele
vocative buditeli buditelé
locative buditelovi, buditeli buditelích
instrumental buditelem buditeli

Derived terms
  • buditelský m
  • buditelství n

Further reading
  • buditel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • buditel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • buditel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.