cítit

See also: citit

Czech

Alternative forms
  • cejtit (informal)

Etymology

Inherited from Old Czech cútiti, from Proto-Slavic *oťutiti.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈt͡siːcɪt]
  • Audio(file)

Verb

cítit impf

  1. (transitive) to feel (to use the sense of touch)
  2. (transitive) to smell (to sense a smell or smells)
  3. (reflexive with se) to feel
    Necítím se dnes dobře. ― I don't feel well today.

Conjugation
Conjugation
Infinitive cítit, cítiti Active adjective cítící
Verbal noun — Passive adjective —
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person cítímcítíme—ciťme
2nd person cítíšcítíteciťciťte
3rd person cítícítí——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive cítit.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate cítilcítilicítěncítěni
masculine inanimate cítilycítěny
feminine cítilacítěna
neuter cítilocítilacítěnocítěna
Transgressives present past
masculine singular cítě—
feminine + neuter singular cítíc—
plural cítíce—

Further reading
  • cítiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • cítiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • cítit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.