dělit

See also: delit, délit, and deliť

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech děliti, from Proto-Slavic *děliti.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈɟɛlɪt]

Verb

dělit impf (perfective oddělit or rozdělit)

to divide

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dělit, děliti	Active adjective	dělící
Verbal noun	dělení	Passive adjective	dělený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dělím	dělíme	—	dělme
2nd person	dělíš	dělíte	děl	dělte
3rd person	dělí	dělí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dělit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dělil	dělili	dělen	děleni
masculine inanimate	dělil	dělily	dělen	děleny
feminine	dělila	dělily	dělena	děleny
neuter	dělilo	dělila	děleno	dělena

Transgressives	present	past
masculine singular	děle	—
feminine + neuter singular	dělíc	—
plural	dělíce	—

Related terms

dělba f
dělenec m
dělení n
dělitel m
dělitelný m
díl m
nadělení n
nadělit
nadílka f
nedílný m
oddělit
podělit
podíl m
předěl m
přerozdělit
přidělit
příděl m
rozdělení n
rozdělit
rozdíl m
udělit

Further reading

dělit in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
dělit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
dělit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.