důstojník

Czech

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈduːstojɲiːk]

Noun

důstojník m anim (feminine důstojnice)

  1. officer (military, police etc)

Declension
Declension of důstojník (velar masculine animate)
singular plural
nominative důstojník důstojníci
genitive důstojníka důstojníků
dative důstojníkovi, důstojníku důstojníkům
accusative důstojníka důstojníky
vocative důstojníku důstojníci
locative důstojníkovi, důstojníku důstojnících
instrumental důstojníkem důstojníky

Further reading
  • důstojník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • důstojník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • důstojník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.