diktovat

Czech

Etymology

From Latin dictō +‎ -ovat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdɪktovat]

Verb

diktovat impf (perfective nadiktovat)

  1. to dictate (rule a country)

Conjugation
Conjugation
Infinitive diktovat, diktovati Active adjective důvěřující
Verbal noun důvěřování Passive adjective důvěřovaný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person důvěřuji,
důvěřuju (coll.)		důvěřujeme—důvěřujme
2nd person důvěřuješdůvěřujetedůvěřujdůvěřujte
3rd person důvěřujedůvěřují,
důvěřujou (coll.)		——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive diktovat.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate důvěřovaldůvěřovalidůvěřovándůvěřováni
masculine inanimate důvěřovalydůvěřovány
feminine důvěřovaladůvěřována
neuter důvěřovalodůvěřovaladůvěřovánodůvěřována
Transgressives present past
masculine singular důvěřuje—
feminine + neuter singular důvěřujíc—
plural důvěřujíce—

Further reading
  • diktovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • diktovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • diktovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.