dobrodruh

Czech

Etymology

dobrý +‎ -o- +‎ druh

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdobrodrux]

Noun

dobrodruh m (feminine dobrodružka)

  1. adventurer

Declension
Declension of dobrodruh (velar masculine animate)
singular plural
nominative dobrodruh dobrodruzi, dobrodruhové
genitive dobrodruha dobrodruhů
dative dobrodruhovi, dobrodruhu dobrodruhům
accusative dobrodruha dobrodruhy
vocative dobrodruhu dobrodruzi, dobrodruhové
locative dobrodruhovi, dobrodruhu dobrodruzích
instrumental dobrodruhem dobrodruhy

Further reading
  • dobrodruh in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dobrodruh in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.