dvojtečka

Czech

Etymology

From dvoj- +‎ tečka.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdvojtɛt͡ʃka]

Noun

dvojtečka f

  1. colon (punctuation mark)

Declension
Declension of dvojtečka (hard feminine reducible)
singular plural
nominative dvojtečka dvojtečky
genitive dvojtečky dvojteček
dative dvojtečce dvojtečkám
accusative dvojtečku dvojtečky
vocative dvojtečko dvojtečky
locative dvojtečce dvojtečkách
instrumental dvojtečkou dvojtečkami

See also

Further reading
  • dvojtečka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dvojtečka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • dvojtečka in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.