faktum

• IPA^(key): [ˈfaktum]
• Hyphenation: fak‧tum

faktum n

1. Alternative form of fakt

• faktum in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• faktum in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• faktum in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• faktum in Internetová jazyková příručka

From Latin factum, neuter perfect participle of faciō (“I do, I make”), from Proto-Indo-European *dʰeh₁- (“to do, put, place”).

• IPA^(key): /faktɔm/, [ˈfɑɡ̊tˢɔm]

faktum n (singular definite faktummet, plural indefinite fakta)

1. fact

• kendsgerning

• “faktum” in Den Danske Ordbog

From Latin factum (“fact”).

• IPA^(key): [ˈfɒktum]
• Hyphenation: fak‧tum
• Rhymes: -um

faktum (plural faktumok)

1. (archaic) fact

• tény

From Latin factum.

faktum n (definite singular faktumet, indefinite plural fakta, definite plural faktaene)

1. a fact

• faktaark

• “faktum” in The Bokmål Dictionary.

From Latin factum.

faktum n (definite singular faktumet, indefinite plural faktum or fakta, definite plural faktuma or faktaa)

1. a fact

• faktaark

• “faktum” in The Nynorsk Dictionary.

From Latin factum. Compare facit.

• Audio

  (file)

faktum n

1. a fact

   Det är ett välkänt faktum att cyklar stjäls om de lämnas olåsta.

   It's a well-known fact that bicycles will get stolen if they're left unlocked.

The Latin-based plural fakta can also be used.

• grundfakta
• faktagranskning
• faktisk

• datum