hřeben

See also: hrebeň

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřeben, from Proto-Slavic *greby.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦr̝ɛbɛn]
  • audio(file)

Noun

hřeben m inan

  1. comb (for hair)
  2. ridge (of hills)

Declension
Declension of hřeben (mixed masculine inanimate)
singular plural
nominative hřeben hřebeny
genitive hřebenu, hřebene hřebenů
dative hřebenu, hřebeni hřebenům
accusative hřeben hřebeny
vocative hřebeni hřebeny
locative hřebenu, hřebeni hřebenech
instrumental hřebenem hřebeny

Further reading
  • hřeben in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hřeben in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hřeben in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.