holubník

Czech

Etymology

From holub (“dove”) +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦolubɲiːk]
  • Hyphenation: ho‧lub‧ník

Noun

holubník m inan

  1. dovecote, dovehouse

Declension
Declension of holubník (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative holubník holubníky
genitive holubníka, holubníku holubníků
dative holubníku holubníkům
accusative holubník holubníky
vocative holubníku holubníky
locative holubníku holubnících
instrumental holubníkem holubníky

Derived terms

Further reading
  • holubník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • holubník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • holubník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.