hraničář

Czech

Etymology

From hranice +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦraɲɪt͡ʃaːr̝̊]

Noun

hraničář m anim (feminine hraničářka)

  1. frontiersman

Declension
Declension of hraničář (soft masculine animate)
singular plural
nominative hraničář hraničáři
genitive hraničáře hraničářů
dative hraničářovi, hraničáři hraničářům
accusative hraničáře hraničáře
vocative hraničáři hraničáři
locative hraničářovi, hraničáři hraničářích
instrumental hraničářem hraničáři

Further reading
  • hraničář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hraničář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hraničář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.