jícen

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ěstьnъ.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈjiːt͡sɛn]
Hyphenation: jí‧cen

Noun

jícen m inan

oesophagus

Declension

Declension of jícen (hard masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	jícen	jícny
genitive	jícnu	jícnů
dative	jícnu	jícnům
accusative	jícen	jícny
vocative	jícne	jícny
locative	jícnu	jícnech
instrumental	jícnem	jícny

Derived terms

jícnový

Related terms

jíst

Further reading

jícen in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
jícen in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
jícen in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.