jedináček

Czech

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈjɛɟɪnaːt͡ʃɛk]

Noun

jedináček m anim (feminine jedináčka)

  1. only child

Declension
Declension of jedináček (velar masculine animate reducible)
singular plural
nominative jedináček jedináčci, jedináčkové
genitive jedináčka jedináčků
dative jedináčkovi, jedináčku jedináčkům
accusative jedináčka jedináčky
vocative jedináčku jedináčci, jedináčkové
locative jedináčkovi, jedináčku jedináčcích
instrumental jedináčkem jedináčky

Further reading
  • jedináček in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • jedináček in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.