kloboučnictví
Czech
Etymology
From kloboučník (“hatter”) + -ctví.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈklobou̯t͡ʃɲɪt͡stviː]
- Rhymes: -ɪtstviː
- Hyphenation: klo‧bouč‧nic‧tví
Declension
Declension of kloboučnictví (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | kloboučnictví | kloboučnictví |
genitive | kloboučnictví | kloboučnictví |
dative | kloboučnictví | kloboučnictvím |
accusative | kloboučnictví | kloboučnictví |
vocative | kloboučnictví | kloboučnictví |
locative | kloboučnictví | kloboučnictvích |
instrumental | kloboučnictvím | kloboučnictvími |
Related terms
- kloboučnický
- kloboučník
- klobouk
- kloboukový
Further reading
- kloboučnictví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kloboučnictví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kloboučnictví in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.