koš
See also: Appendix:Variations of "kos"
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech koš, from Proto-Slavic *košь.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkoʃ]
- Hyphenation: koš
Declension
Old Czech
Etymology
From Proto-Slavic *košь.
Declension
Declension (pattern meč)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | koš | košě (koše) | koši, košové (košěvé, koševé), košě (koše) |
| genitive | košě (koše) | košú (koší, košou) | košóv (košiev, košó, košů), koš, koší |
| dative | košu (koši), košovi (košěvi, koševi) | košoma (košěma, košema), košma | košóm (košiem, košóm, košům) |
| accusative | koš, košě | košě (koše) | košě (koše) |
| vocative | košu (koši) | košě (koše) | koši, košové, košě (koše) |
| locative | koši, košu | košú (košou, koší) | koších, košiech, košech |
| instrumental | košem | košoma (košěma, košema), košma | koši, košmi, košěmi (košemi) |
Descendants
- Czech: koš
Further reading
- “koš”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023
Slovene
Etymology
From Proto-Slavic *košь.
Pronunciation
- IPA(key): /kɔ́ʃ/
Inflection
| Masculine inan., soft o-stem | |||
|---|---|---|---|
| nom. sing. | kòš | ||
| gen. sing. | kôša | ||
| singular | dual | plural | |
| nominative (imenovȃlnik) |
kòš | kôša | kôši |
| genitive (rodȋlnik) |
kôša | kôšev | kôšev |
| dative (dajȃlnik) |
kôšu | kôšema | kôšem |
| accusative (tožȋlnik) |
kòš | kôša | kôše |
| locative (mẹ̑stnik) |
kôšu | kôših | kôših |
| instrumental (orọ̑dnik) |
kôšem | kôšema | kôši |
This noun needs an inflection-table template.
Related terms
Further reading
- “koš”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.