kolmice

Czech

Etymology

From kolmý +‎ -ice.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkolmɪt͡sɛ]

Noun

kolmice f

  1. perpendicular (line or plane that is perpendicular to another)

Declension
Declension of kolmice (soft feminine)
singular plural
nominative kolmice kolmice
genitive kolmice kolmic
dative kolmici kolmicím
accusative kolmici kolmice
vocative kolmice kolmice
locative kolmici kolmicích
instrumental kolmicí kolmicemi

Further reading
  • kolmice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kolmice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • kolmice in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.