koník

See also: konik

Czech

Etymology

From kůň +‎ -ík.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkoɲiːk]

Noun

koník m anim

  1. Diminutive of kůň
  2. little horse
    mořský koník ― sea horse

Declension
Declension of koník (velar masculine animate)
singular plural
nominative koník koníci
genitive koníka koníků
dative koníkovi, koníku koníkům
accusative koníka koníky
vocative koníku koníci
locative koníkovi, koníku konících
instrumental koníkem koníky

See also

Noun

koník m anim or m inan

  1. object or device resembling a horse:
    1. hobby horse
    2. wooden horse on a carousel
    3. sliding part of a lathe

Declension
Declension of koník (velar masculine animate // velar masculine inanimate)
singular plural
nominative koník koníci, koníkové, koníky
genitive koníka, koníku koníků
dative koníkovi, koníku koníkům
accusative koníka, koník koníky
vocative koníku koníci, koníkové, koníky
locative koníkovi, koníku konících, koníkách
instrumental koníkem koníky

Further reading
  • koník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • koník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • koník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.