kufřík

Czech

Etymology

From kufr (“suitcase”) +‎ -ík.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkufr̝̊iːk]
  • Hyphenation: ku‧f‧řík

Noun

kufřík m inan

  1. briefcase

Declension
Declension of kufřík (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative kufřík kufříky
genitive kufříku kufříků
dative kufříku kufříkům
accusative kufřík kufříky
vocative kufříku kufříky
locative kufříku kufřících
instrumental kufříkem kufříky

Derived terms
  • kufříček
  • kufříkový

Further reading
  • kufřík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kufřík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • kufřík in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.