lékárník

Czech

Etymology

From lékárna +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈlɛːkaːrɲiːk]

Noun

lékárník m (feminine lékárnice)

  1. pharmacist (who dispenses prescription drugs)

Declension
Declension of lékárník (velar masculine animate)
singular plural
nominative lékárník lékárníci
genitive lékárníka lékárníků
dative lékárníkovi, lékárníku lékárníkům
accusative lékárníka lékárníky
vocative lékárníku lékárníci
locative lékárníkovi, lékárníku lékárnících
instrumental lékárníkem lékárníky

Further reading
  • lékárník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • lékárník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • lékárník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.