mínit

See also: minit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *měnìti (“to think”).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmiːɲɪt]
  • Audio(file)

Verb

mínit impf

  1. to intend
    Synonyms: zamýšlet, plánovat, hodlat
    Co s tím míníš dělat? ― (please add an English translation of this usage example)
  2. to think, to opine, to be of the opinion that
    Synonyms: domnívat se, myslet, soudit
    Zítra bude hezky, mínila Bára. ― (please add an English translation of this usage example)
  3. to mean
    Synonyms: mít na mysli, myslet, chtít říct

Conjugation
Conjugation
Infinitive mínit, míniti Active adjective mínící
Verbal noun í Passive adjective míněný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person mínímmíníme—miňme
2nd person míníšmínítemiňmiňte
3rd person mínímíní——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mínit.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate mínilmínilimíněnmíněni
masculine inanimate mínilymíněny
feminine mínilamíněna
neuter mínilomínilamíněnomíněna
Transgressives present past
masculine singular míně—
feminine + neuter singular míníc—
plural míníce—

Derived terms

Further reading
  • míniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • míniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mínit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.