můj

See also: muj

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech mój, from Proto-Slavic *mojь .

Pronunciation

IPA^(key): [ˈmuːj]
audio (file)
Hyphenation: můj

Pronoun

můj

(possessive) my, mine

Declension

Declension of můj (irregular)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	můj		má, moje	me, moje
genitive	mého		mé, mojí	mého
dative	mému		mé, mojí	mému
accusative	mého	můj	mou, moji	me, moje
locative	mém		mé, mojí	mém
instrumental	mým		mou, mojí	mým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mí, moji	mé, moje		má, moje
genitive	mých
dative	mým
accusative	mé, moje			má, moje
locative	mých
instrumental	mými

See also

já
my
on
ona
ono
oni
ty
vy

Further reading

můj in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
můj in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
můj in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.