oštěpař

Czech

Etymology

From oštěp +‎ -ař.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈoʃcɛpar̝̊]

Noun

oštěpař m anim (feminine oštěpařka)

  1. javelin thrower

Declension
Declension of oštěpař (soft masculine animate)
singular plural
nominative oštěpař oštěpaři
genitive oštěpaře oštěpařů
dative oštěpařovi, oštěpaři oštěpařům
accusative oštěpaře oštěpaře
vocative oštěpaři oštěpaři
locative oštěpařovi, oštěpaři oštěpařích
instrumental oštěpařem oštěpaři

Further reading
  • oštěpař in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • oštěpař in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • oštěpař in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.