oběžník

Czech

Etymology

From oběh +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈobjɛʒɲiːk]

Noun

oběžník m inan

  1. circular, memo

Declension
Declension of oběžník (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative oběžník oběžníky
genitive oběžníku oběžníků
dative oběžníku oběžníkům
accusative oběžník oběžníky
vocative oběžníku oběžníky
locative oběžníku oběžnících
instrumental oběžníkem oběžníky

Further reading
  • oběžník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • oběžník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • oběžník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.