oběsit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *oběsiti (< *ob(ъ)-věsiti).

Pronunciation

IPA^(key): [ˈobjɛsɪt]

Verb

oběsit pf

(transitive) to hang (to execute)
(reflexive with se) to hang (oneself)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	oběsit, oběsiti	Active adjective	oběsivší
Verbal noun	oběšení	Passive adjective	oběšený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	oběsím	oběsíme	—	oběsme
2nd person	oběsíš	oběsíte	oběs	oběste
3rd person	oběsí	oběsí	—	—

The verb oběsit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	oběsil	oběsili	oběšen	oběšeni
masculine inanimate	oběsil	oběsily	oběšen	oběšeny
feminine	oběsila	oběsily	oběšena	oběšeny
neuter	oběsilo	oběsila	oběšeno	oběšena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	oběsiv
feminine + neuter singular	—	oběsivši
plural	—	oběsivše

Derived terms

oběšenec
oběšení

Further reading

oběsiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
oběsiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
oběsit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.