oblouk

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *oblǫkъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈoblou̯k]
  • audio(file)

Noun

oblouk m

  1. (geometry) arc
  2. (architecture) arch

Declension
Declension of oblouk (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative oblouk oblouky
genitive oblouku oblouků
dative oblouku obloukům
accusative oblouk oblouky
vocative oblouku oblouky
locative oblouku obloucích
instrumental obloukem oblouky

Derived terms

Further reading
  • oblouk in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • oblouk in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • oblouk in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.