odborář

Czech

Etymology

From odbory +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈodboraːr̝̊]
  • Hyphenation: od‧bo‧rář

Noun

odborář m anim (feminine odborářka)

  1. unionist, trade unionist

Declension
Declension of odborář (soft masculine animate)
singular plural
nominative odborář odboráři
genitive odboráře odborářů
dative odborářovi, odboráři odborářům
accusative odboráře odboráře
vocative odboráři odboráři
locative odborářovi, odboráři odborářích
instrumental odborářem odboráři

Further reading
  • odborář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • odborář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.