odpočinek

Czech

Etymology

From odpočinout.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈotpot͡ʃɪnɛk]
  • audio(file)

Noun

odpočinek m

  1. rest (relief from exertion)

Declension
Declension of odpočinek (velar masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative odpočinek odpočinky
genitive odpočinku odpočinků
dative odpočinku odpočinkům
accusative odpočinek odpočinky
vocative odpočinku odpočinky
locative odpočinku odpočincích
instrumental odpočinkem odpočinky

See also

Further reading
  • odpočinek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • odpočinek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • odpočinek in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.