ohýbání

Czech

Etymology

From ohýbat +‎ -ání.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈoɦiːbaːɲiː]

Noun

ohýbání n

  1. verbal noun of ohýbat
  2. (grammar) inflection
    Synonym: flexe

Declension
Declension of ohýbání (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative ohýbání ohýbání
genitive ohýbání ohýbání
dative ohýbání ohýbáním
accusative ohýbání ohýbání
vocative ohýbání ohýbání
locative ohýbání ohýbáních
instrumental ohýbáním ohýbáními

Hyponyms

Further reading
  • ohýbání in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
  • ohýbání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ohýbání in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.