omezovat

Czech

Etymology

From omezit +‎ -ovat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈomɛzovat]
  • Audio(file)

Verb

omezovat impf (perfective omezit)

  1. (transitive) to restrict, to limit
  2. (reflexive with se) to restrict, to limit oneself to

Conjugation
Conjugation
Infinitive omezovat, omezovati Active adjective omezující
Verbal noun omezování Passive adjective omezovaný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person omezuji,
omezuju (coll.)		omezujeme—omezujme
2nd person omezuješomezujeteomezujomezujte
3rd person omezujeomezují,
omezujou (coll.)		——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive omezovat.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate omezovalomezovaliomezovánomezováni
masculine inanimate omezovalyomezovány
feminine omezovalaomezována
neuter omezovaloomezovalaomezovánoomezována
Transgressives present past
masculine singular omezuje—
feminine + neuter singular omezujíc—
plural omezujíce—

Further reading
  • omezovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • omezovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • omezovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.