opovržení

Czech

Etymology

From opovrhnout +‎ -ení.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈopovr̩ʒɛɲiː]

Noun

opovržení n

  1. verbal noun of opovrhnout
  2. contempt

Declension
Declension of opovržení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative opovržení opovržení
genitive opovržení opovržení
dative opovržení opovržením
accusative opovržení opovržení
vocative opovržení opovržení
locative opovržení opovrženích
instrumental opovržením opovrženími

See also

Further reading
  • opovržení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • opovržení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • opovržení in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.