opravář

Czech

Etymology

From opravit (“to repair”) +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈopravaːr̝̊]
  • Hyphenation: opra‧vář

Noun

opravář m anim (feminine opravářka)

  1. repairman

Declension
Declension of opravář (soft masculine animate)
singular plural
nominative opravář opraváři
genitive opraváře opravářů
dative opravářovi, opraváři opravářům
accusative opraváře opraváře
vocative opraváři opraváři
locative opravářovi, opraváři opravářích
instrumental opravářem opraváři

Derived terms
  • opravářský
  • opravářství

Further reading
  • opravář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • opravář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • opravář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.