otrokář

Czech

Etymology

From otrok +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈotrokaːr̝̊]
  • Hyphenation: ot‧ro‧kář

Noun

otrokář m anim (feminine otrokářka)

  1. slaver, slave trader
  2. slave owner

Declension
Declension of otrokář (soft masculine animate)
singular plural
nominative otrokář otrokáři
genitive otrokáře otrokářů
dative otrokářovi, otrokáři otrokářům
accusative otrokáře otrokáře
vocative otrokáři otrokáři
locative otrokářovi, otrokáři otrokářích
instrumental otrokářem otrokáři

Derived terms

Further reading
  • otrokář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • otrokář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • otrokář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.