příkaz

See also: prikaz

Czech

Etymology

Deverbal from přikázat.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈpr̝̊iːkas]
Audio (file)

Noun

příkaz m inan

command, order
Antonym: zákaz

dostat příkaz ― to get an order

Declension

Declension of příkaz (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	příkaz	příkazy
genitive	příkazu	příkazů
dative	příkazu	příkazům
accusative	příkaz	příkazy
vocative	příkaze	příkazy
locative	příkazu	příkazech
instrumental	příkazem	příkazy

Derived terms

příkazce
příkazový m

Further reading

příkaz in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
příkaz in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
příkaz in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.