přikázání

Czech

Etymology

From přikázat +‎ -ání.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪkaːzaːɲiː]

Noun

přikázání n

verbal noun of přikázat
commandment

Declension

Declension of přikázání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	přikázání	přikázání
genitive	přikázání	přikázání
dative	přikázání	přikázáním
accusative	přikázání	přikázání
vocative	přikázání	přikázání
locative	přikázání	přikázáních
instrumental	přikázáním	přikázáními

Further reading

přikázání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
přikázání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
přikázání in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.