pakůň

Czech

Etymology

From pa- +‎ kůň.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpakuːɲ]

Noun

pakůň m

  1. wildebeest, gnu (animal of genus Connochaetes)

Declension
Declension of pakůň (soft masculine animate quant-alt)
singular plural
nominative pakůň pakoně
genitive pakoně pakoní, pakoňů
dative pakoňovi, pakoni pakoním, pakoňům
accusative pakoně pakoně
vocative pakoni pakoně
locative pakoňovi, pakoni pakoních
instrumental pakoněm pakoni, pakoňmi

Further reading
  • pakůň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pakůň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pakůň in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.