požitkář

Czech

Etymology

From požitek (“pleasure, joy”) +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpoʒɪtkaːr̝̊]
  • Hyphenation: po‧žit‧kář

Noun

požitkář m anim (feminine požitkářka)

  1. hedonist, pleasure seeker, bon vivant
    Synonyms: bonviván, labužník
    Antonym: asketa

Declension
Declension of požitkář (soft masculine animate)
singular plural
nominative požitkář požitkáři
genitive požitkáře požitkářů
dative požitkářovi, požitkáři požitkářům
accusative požitkáře požitkáře
vocative požitkáři požitkáři
locative požitkářovi, požitkáři požitkářích
instrumental požitkářem požitkáři

Derived terms
  • požitkářský
  • požitkářství

Further reading
  • požitkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • požitkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • požitkář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.