pobořit

Czech

Etymology

From po- +‎ bořit.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈpobor̝ɪt]

Verb

pobořit pf

to demolish, to damage, to ruin

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pobořit, pobořiti	Active adjective	pobořivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pobořím	poboříme	—	pobořme
2nd person	poboříš	poboříte	poboř	pobořte
3rd person	poboří	poboří	—	—

The verb pobořit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pobořil	pobořili	pobořen	pobořeni
masculine inanimate	pobořil	pobořily	pobořen	pobořeny
feminine	pobořila	pobořily	pobořena	pobořeny
neuter	pobořilo	pobořila	pobořeno	pobořena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pobořiv
feminine + neuter singular	—	pobořivši
plural	—	pobořivše

Related terms

poboření
pobořený

Further reading

pobořiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
pobořiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
pobořit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.