podmínka

Czech

Etymology

From podmínit +‎ -ka.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpodmiːŋka]

Noun

podmínka f

  1. (logic) condition
  2. term (of a contract)
  3. requirement
  4. prerequisite

Declension
Declension of podmínka (hard feminine reducible)
singular plural
nominative podmínka podmínky
genitive podmínky podmínek
dative podmínce podmínkám
accusative podmínku podmínky
vocative podmínko podmínky
locative podmínce podmínkách
instrumental podmínkou podmínkami

Derived terms

Further reading
  • podmínka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • podmínka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • podmínka in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.