pomlouvač

Czech

Etymology

From pomlouvat +‎ -ač.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpomlou̯vat͡ʃ]
  • Hyphenation: po‧mlou‧vač

Noun

pomlouvač m anim (feminine pomlouvačka)

  1. defamer

Declension
Declension of pomlouvač (soft masculine animate)
singular plural
nominative pomlouvač pomlouvači
genitive pomlouvače pomlouvačů
dative pomlouvačovi, pomlouvači pomlouvačům
accusative pomlouvače pomlouvače
vocative pomlouvači pomlouvači
locative pomlouvačovi, pomlouvači pomlouvačích
instrumental pomlouvačem pomlouvači

Further reading
  • pomlouvač in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pomlouvač in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pomlouvač in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.