poučovat

Czech

Etymology

From poučit +‎ -ovat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpou̯t͡ʃovat]

Verb

poučovat impf (perfective poučit)

  1. (transitive) to instruct, to lecture, to preach
    Lékaři poučují pacienty, aby nekouřili. ― Doctors instruct patients not to smoke.
  2. (reflexive with se) to learn

Conjugation
Conjugation
Infinitive poučovat, poučovati Active adjective poučující
Verbal noun poučování Passive adjective poučovaný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person poučuji,
poučuju (coll.)		poučujeme—poučujme
2nd person poučuješpoučujetepoučujpoučujte
3rd person poučujepoučují,
poučujou (coll.)		——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive poučovat.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate poučovalpoučovalipoučovánpoučováni
masculine inanimate poučovalypoučovány
feminine poučovalapoučována
neuter poučovalopoučovalapoučovánopoučována
Transgressives present past
masculine singular poučuje—
feminine + neuter singular poučujíc—
plural poučujíce—

Further reading
  • poučovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • poučovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • poučovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.