povídkář

Czech

Etymology

From povídka (“short story”) +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpoviːtkaːr̝̊]
  • Hyphenation: po‧víd‧kář

Noun

povídkář m anim (feminine povídkářka)

  1. storyteller, taleteller, storywriter

Declension
Declension of povídkář (soft masculine animate)
singular plural
nominative povídkář povídkáři
genitive povídkáře povídkářů
dative povídkářovi, povídkáři povídkářům
accusative povídkáře povídkáře
vocative povídkáři povídkáři
locative povídkářovi, povídkáři povídkářích
instrumental povídkářem povídkáři

Further reading
  • povídkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • povídkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • povídkář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.