průvodčí

Czech

Etymology

From prů- +‎ vodit +‎ -čí.

Pronunciation
  • IPA(key): /ˈpruːvott͡ʃiː/

Noun

průvodčí m anim or f

  1. conductor (on a train)

Declension
masculine
Declension of průvodčí (soft masculine animate adjectival)
singular plural
nominative průvodčí průvodčí
genitive průvodčího průvodčích
dative průvodčímu průvodčím
accusative průvodčího průvodčí
vocative průvodčí průvodčí
locative průvodčím průvodčích
instrumental průvodčím průvodčími
feminine
Declension of průvodčí (soft feminine adjectival)
singular plural
nominative průvodčí průvodčí
genitive průvodčí průvodčích
dative průvodčí průvodčím
accusative průvodčí průvodčí
vocative průvodčí průvodčí
locative průvodčí průvodčích
instrumental průvodčí průvodčími

Further reading
  • průvodčí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • průvodčí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • průvodčí in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.