prožitek

Czech

Etymology

From prožít +‎ -ek.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈproʒɪtɛk]

Noun

prožitek m inan

experience

Declension

Declension of prožitek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	prožitek	prožitky
genitive	prožitku	prožitků
dative	prožitku	prožitkům
accusative	prožitek	prožitky
vocative	prožitku	prožitky
locative	prožitku	prožitcích
instrumental	prožitkem	prožitky

Related terms

přežitek m
užitek m
zážitek m

Further reading

prožitek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
prožitek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.