roubík

Czech

Etymology

From roub +‎ -ík.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrou̯biːk]

Noun

roubík m inan

  1. gag (device to restrain speech)

Declension
Declension of roubík (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative roubík roubíky
genitive roubíku roubíků
dative roubíku roubíkům
accusative roubík roubíky
vocative roubíku roubíky
locative roubíku roubících
instrumental roubíkem roubíky
nouns

Further reading
  • roubík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • roubík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • roubík in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.