rozpracovat

Czech

Etymology

From roz- +‎ pracovat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrosprat͡sovat]

Verb

rozpracovat pf

  1. to begin to work
  2. to elaborate

Conjugation
Conjugation
Infinitive rozpracovat, rozpracovati Active adjective rozpracovavší
Verbal noun rozpracování Passive adjective rozpracovaný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person rozpracuji,
rozpracuju (coll.)		rozpracujeme—rozpracujme
2nd person rozpracuješrozpracujeterozpracujrozpracujte
3rd person rozpracujerozpracují,
rozpracujou (coll.)		——
The verb rozpracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate rozpracovalrozpracovalirozpracovánrozpracováni
masculine inanimate rozpracovalyrozpracovány
feminine rozpracovalarozpracována
neuter rozpracovalorozpracovalarozpracovánorozpracována
Transgressives present past
masculine singular —rozpracovav
feminine + neuter singular —rozpracovavši
plural —rozpracovavše

Derived terms
  • rozpracovaný
  • rozpracování
  • rozpracovávající
  • rozpracovávat

See also

Further reading
  • rozpracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozpracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • rozpracovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.